Zkouška ohněm. Nebo obytňákem?

On jezdí obytňákem, ona jezdí obytňákem, ono jezdí obytňákem. Tohle skloňování v případě obytňáku, karavanu, bydlíku nebo jak tomu chcete říkat, jste určitě slyšeli taky. Tatam jsou doby, kdy takhle vyráželi jen důchodci z Holandska nebo Německa a všichni ostatní si ťukali na čelo. Od covidu obytňákem přece jezdí úplně každý. A my chceme být každý, to dá rozum 😉

Jenže ona taková cesta obytňákem je celkem specifická disciplína. Ale jako všechno na světě, i ona se dá natrénovat. To je totiž podle mě jádro úspěchu, trénink. Takže než skutečně naskáčete do auta s pasy v kapse, doporučuju vám zkušební cestu. A proč vlastně?

Řízení a ovládání takhle velkého auta je samostatná kapitola, kterou moc rozebírat nebudu. Za A, protože jsem neřídila. Za B, protože je samozřejmé, že než se vydáte na dlouhou cestu neznámým autem, projedete se v něm.

Není úzká jako úzká

Takže jaká překvapení vás můžou čekat? Začněme třeba zjištěním, že máte moc široké autosedačky a dvě děti najednou na lavici nenacpete. Teda ono nejde o moc široké autosedačky, ale o to, že potřebujete opravdu úzké sedačky, jinak se tam prostě a jednoduše nevejdou. Raději si před cestou nechte dostatečně dlouhý čas na to, abyste se po známých poptali, jestli je nemají doma, nebo abyste je sehnali v bazarech a obchodech.

Zlato, zabalíme i děti, nebo je necháme doma?

Část o dětech začnu tím, že standardním obytňákem můžete vyrazit s maximálně dvěma dětmi, nenacpete tam ani o sebemenší kousek víc. Při větším počtu osob budete prostě potřebovat jiné auto.

Cestujete-li s malými dětmi nebo miminy, nepočítejte s tím, že byste je během cesty obstarali nebo zabavovali. Budou od vás totiž tak daleko, že na ně nedosáhnete, takže podávání dudlíků, plyšáků nebo lahviček musí počkat na přestávku.

Při cestování s dětmi určitě oceníte držák na tablet, sluchátka nebo reproduktory, obzvlášť při dlouhých přejezdech. Pořád je lepší několik hodin denně poslouchat sebeblbější pohádky než neustálý jekot, hádky, nadávky a hlášky typu „Mamíííí, já mám hlad“ nebo „Už tam budem?“

Pokud máte trochu větší děti, myslete i na to, že když nedosáhnou nohama na zem, mohla by je po několika dnech cestování bolet kolena. Můžete jim pod nohy nacpat krabici s čímkoliv, co budete při cestě potřebovat.

Úložné prostory

À propos, úložné prostory. Tak těch je v obytňáku pekelně málo. Sice jsou geniálně promyšlené do posledního detailu, ale tak jako tak jich je málo. Záleží, jaký komfort na cestách požadujete, ale určitě při zkušebním výletu promyslete, co a kam umístíte.

Venkovní stolek a židličky, sušák na prádlo (viděli jsme u mnoha obytňákových rodin, vevnitř opravdu není prostor cokoliv věšet, mokré ručníky, bundy, nic), kola a sportovní vybavení pro děti, nebo dokonce pro všechny, krabice s jídlem, pokud nějaké povezete, a tak dále a tak dále.

Taky se zkuste zamyslet nad tím, kam si děti budou ukládat svoje batůžky s hračkami, aby na ně samy pohodlně dosáhly. My jsme je například cpali pod lavici, na které kluci seděli, do prostoru s lany na sušení prádla, nájezdovými rampami, hadicemi, dráty, a vším, co k obytňáku patří. To byla totiž jediná skříňka, na kterou čtyřleťák dosáhl. A protože jsme u postele museli mít schůdky, aby na ni dokázal vylézt, druhá přízemní skříňka byla vlastně nepřístupná.

Plastu není nikdy dost

Určitě doporučuju přibalit pár kýblů nebo lavorů. Pokud budete na pláži, můžete některý lavor naplnit vodou a využít na omývání nohou, jinak budete mít v obytňáku písek všude. Tím myslím naprosto a úplně všude 😉

Něco využijete na odkládání nádobí, až ho například v kempu ponesete do umývárny. Je fajn využívat jejich vodu, protože jinak ji jako čtyřčlenná rodina vyplýtváte z nádrže v autě za jeden den.

S tím je spojená další věc – když máte obytňák, vlastně nemáte auto. Jakmile „zakempíte“ a všechno vybalíte, nemůžete snadno a rychle odjet na výlet, nákup, doplnit si vodu atd. I když vybalení a zabalení během pár dnů natrénujete tak, že vám zabere jen chvíli, přece jen je to otrava navíc.

Čas nad zlato

Díky testovacímu výletu si také vyzkoušíte, kolik času potřebujete k zabydlení obytňáku, nebo jak se všechno obsluhuje.

Mě osobně překvapilo oboustranné otevírání ledničky, kdy mi dvířka zůstávala v ruce. Prostě jsem nepochytila ten správný grif. Kdyby se mi to stalo ve chvíli, kdy by byly nacpané potravinami a sklenicemi, už by to taková sranda nebyla.

Manžela zase rozčiloval snížený strop nad prostorem pro řidiče a spolujezdce. Nakonec jsme na něj navěsili třpytivé girlandy, které zbyly doma po dětské oslavě narozenin, takže jsme vypadali jako šílení kamioňáci. Ale pořád je lepší vypadat jako pako než v zahraničí řešit rozseknutou hlavu jediného schopného řidiče 😊

Výbava pro otesánky

Předposlední zamyšlení byste před cestou měli věnovat jídelníčku. Krmit celou rodinu celý den, každý den, je šichta navíc. V obytňáku je k dispozici lednice a dvouplotýnka, proto jsou ideální jídla z jednoho hrnce. Někteří cestovatelé si s sebou vozí remosky a různé elektrické hrnce, které využijete jen v kempech. Ale ať už chcete využít cokoliv, musíte si to do obytňáku nastěhovat. VŠECHNO.

Zlatý hřeb příprav

Tak, máte vyzkoušeno, promyšleno, zabaleno. Teď šup s obytňákem na váhu. Protože jestli jste si vážně zabalili všechno, co jste chtěli, hezky natankovali a naplnili nádrž vodou, vsadím se, že přesahujete povolenou váhu vozidla, a to možná o hodně. Nepodvádějte, započítejte i hmotnost posádky.

Na celkovou váhu si dejte pozor, jinak byste taky první zastávku v zahraničí mohli využít pod dohledem policie tak, že byste na odpočívadle vyložili superdrahá horská kola, sušák, stolek, židličky a do detailu promyšlené zásoby potravin, a teprve pak vyrazili dál.

A teď už vás čeká jen ta nejtěžší část – rozhodnout se, co nahradíte lehčí variantou a co můžete nechat doma.

Nikdo neříkal, že trénink je jednoduchý :-) Ale výsledek rozhodně stojí za to.